Diskuzní fórum Sexuální život

Ahoj..Všem hezky den přeju. Je mi 22 let. A chci se s Vámi podělit o svuj zažitek..a hlavně se vypovidat..:-/ Jdu na to : Před časem jsem se sešla s jednim kamošem, co ho beru jen jako kamoše...on mě pozval na oslavu..s jěště jeho par kamoši..On se mi vubec nelibi..a nepřitahuje..To souvisi s mym problemem Večer sme pili...vino..a pak mi nabidli..něco tvrdšiho...michani je nejhorši.. Tak sem pila..mluvila...a pak se nějak končilo..před pulnoci..a ten kamoš navrhl že by jsem šli na chvili k vodě..vzal deku..ja si nandala plavky..a vzal sebou i vino ještě..Božee.. Navrhl že bysme zkusili jit do vody..ja tam ešla jen pod kolena..docela byla studena.On nešel vubec..Sedli sme si na deku..trochu sem se ještě napila..A on se mě potom zeptal, jestli nechci sundat vršek plavek..Řekla sem že muže! Pak nějak si matně pamatuju jak mi na ně sahal..a sundal i dolejšek...no prostě vite co dal...a do rana sem měla okno.. Byla sem zezačatku v pořadku..Ale pak mi to začalo dochazet..A byla sem na něj nepřijemnaa...A on se jěště divil..jako kdybych mu měla děkovat..a pry co si myslim, že se mnou bude chodit?? takova troufalost..Sem mu řekla plno ošklivych věci..Že se mi vubec nelibi..a ani kdyby byl posledni na světě..A že jen využil že sem byla opila, a že lepši by to bylo z bezdomovcem..a jestli něco o d něj chytnu, tak uvidi..atd,,,,,bylo mi hrozně a je do ted..Při tom pomyšleni...Přitom si uvědumuju že sem sama s volila..asi sem chtěla něco zažit..a opojena alkholem..mi to snad i přišlo vzrušujici..ale ten druhy den..sem si uvědomila..že sem to vubec nechtěla s Nímm..absolutně pro mě nepřitažlivej je! Sem taak hloupaaa! A pořad se mi vraceji myšlenky.na to..a nepomaha ani to když si řikam..že že se daj zažit i horši věci..jako třeba prostituce, znasilněni..atd.... Asi to mam z obdobi zakladky a středni, kdy sem nikam nechodila..a ted mam jakoby nutkani to dohanět..proto to piti..atd...Sice si uvědumuju pozitiva..že vim co chci a nechci dělat...a že si davam lepši pozor na tyhle věci..na ocharnu..atd..Ještě hloupa sem mu řekla že beru prašky.. Nebyl špatny ale tim že dopustil a využil toho vše pokazil..A ja měla i mam nutkani udělat ty nejhorši veci mu..Sem normalně klidnějši..ale když se stane něco čeho lituji..a co mě užiraa tak moc..tak to je špatny..kež bych mohla zapomenout..nebo vymit mozek Prosim vaše nazory..a pomoc...Bez těch odsuzujich..toho mam v sobě sama už dost! Přemýšlím o psychologovi...Jsem nějaká jiná..protože kámošky mi říkali, že když oni zažijou něco podobného, tak to takhle neberou..prý si přinejhorším vzpomenou na toho otrapu druhý den nebo když jsou ve stejném klubu,,ale jinak to neřeší.. Připadám si moc přecitlivělá...někdy si v depresi, říkám na co žít..