Homosexualita se obvykle projevuje citovou náklonností, intenzivnějším prožíváním nebo potřebou citových vztahů k osobám stejného pohlaví. Homosexuálové se do osob stejného pohlaví zamilovávají a mají spolu pohlavní styk.
V dřívějších stoletích bylo homosexuální chování bráno jako nemoc. V současnosti se většina lidí kloní k názoru, že homosexualita je trvalá, nezměnitelná, nezpůsobená, nezaviněná a neléčitelná vlastnost. Na vině případných psychických problémů u homosexuálů není homosexualita, ale negativní postoj okolí.
Pro muže, kteří jsou přitahování k jiným mužům, se užívá označení homosexuál. Ženy, pro něž jsou přitažlivé jiné ženy, nazýváme lesbičky.
Mnoho moderních vědců věří, že člověk si svou sexuální orientaci nemůže vybrat. Příčiny homosexuality mohou být genetické, ale spíše se jedná o vývoj hormonů v prenatálním vývoji – v období před narozením dítěte. Ostatně o příčinách heterosexuality se také nediskutuje. Homosexualita není výhradou lidí, často se objevuje i mezi zvířaty, třeba u tučňáků, delfínů nebo šimpanzů.
Velkou roli při průzkumech, jak velkým procentem je homosexualita zastoupena v populaci, hraje to, jak jsou homosexuálové přijímáni. Z těchto příčin plyne, že výsledky výzkumů nejsou jednoznačné. Kolísají ve velkém rozmezí od 1 % do 10 % i dále. Vyšší čísla preferují skupiny, které jsou blízké homosexuálům, nižší čísla skupiny s konzervativními názory. Nejčastěji bývají uváděna 4 %.
V moderním světě je homosexualita více přijímána v západních zemích. Tyto země mají zákony chránící homosexuály před násilím a diskriminací. Homosexuální sex mezi dospělými dnes není zločin. Homosexuálové a lesbičky mohou uzavřít registrované partnerství, což je obdoba manželství. Ve většině světa však homosexuálové stejná práva jako heterosexuálové nemají.
Historie článků o sexuálních menšinách