Homosexualita a intimní život párů stejného pohlaví je často považována za nevýhodu. Ovšem příroda dokazuje, že tento kontroverzní jev může být evoluční výhodou.
Přestože Darwinova teorie hlásá, že jde pouze o přežití a rozmnožení druhu, nejnovější studie dokazují, že některá zvířata, žijící homosexuálním intimním životem, velice prosperují namísto toho, aby dle právě uvedené teorie zákonitě vymírala. V této studii se dále tvrdí, že homosexualita není zpátečnická ve vývoji druhů, ale naopak může být způsobem jejich přirozené selekce.
Tak jako u lidí je i u zvířecích druhů homosexualita již velmi dobře prozkoumaná a naprosto běžná. Nejnovější studie však navíc dokazuje, že atraktivita mezi stejnopohlavními jedinci je velice rozšířená mezi všemi druhy, a to dokonce mnohem více, než se původně předpokládalo.
Dlouho se tak na ni nahlíželo. Lidé se ptali, proč někteří lidé žijí v homosexuálním svazku a vedou homosexuální intimní život, který jim nepřináší možnost mít potomky a tím zvýšenou šanci přežít. Vědci se zaměřili ne na zkoumání efektů takového chování uvedených jedinců, ale na důsledky, které to přináší určitému druhu z pohledu evoluce.
V určitých komunitách zvířecích druhů mohou homosexuální páry svým chováním a jednáním být velkým přínosem v otázce přírůstků a podporovat populaci ke zvýšení počtu potomků. Starají se při nedostatku rodičů o ty potomky, kteří by bez jejich péče přirozeně zemřeli.
Například u octomilky obecné bylo vědci při práci na studii zjištěno, že důvodem přitažlivosti jejich stejnopohlavních jedinců je ztráta genu, který tomuto druhu umožňuje rozlišení jedince podle jeho pohlaví. U jiného druhu, kterým jsou delfíni skákaví, je projevem homosexuality chování, které napomáhá stmelování celého hejna.
Vyvstává tedy otázka, jestli nakonec není „gayství" naší budoucností.